Novinky
Předvánoční Horoušky
21.12.2009
Víkendovou vánoční procházku SVP jsem musela oželet. Dost mě to mrzelo, a tak jsem využila pondělní dovolenkový režim dvounožců k návštěvě Fanči. Ta si vyrazila v čerstvě zaštupovaném trikotu, půjčila mi pohorku (mám bebíčko), za což jsem se jí já odvděčila dvouhodinovým rdoušením. Přestala jsem jen na chvilku, a to když jsem z lesíku neprozřetelně vytáhla Hippa. Jo jo, pamatujete si dobře, to je ten vášnivý amant, co mě v létě málem připravil o poctivost.
Janovice – po zabijačce a se sněhem
13.12.2009
Včera jsme zapomněli na cholesterol, kilojoul nazvali sprostým slovem, které se v lepší společnosti neříká ani šeptem, a vyrazili na zabijačku (pozn. pro ochránce zvířat – kromě chleba se škvarkovkou, co jsem našla, mi nedali nic). No a dneska ráno jsme s lehce špatným svědomím a ještě plným žaludkem vyjeli do Vrcholových Janovic na sraz se SVP.
Mikulášský víkend
06.12.2009
Poslední týdny jsem si fakt dávala bacha, abych těm doma nezavdala příčinu k výměně mandarinech za uhlí. Naštěstí všechno klaplo a já mohla strávit Mikulášský víkend v klídku a pohodičce bez řetězu za zadkem. V sobotu jsem zajela na kontrolu boudičky, večer přišla návštěva s nadílkou (pro mě donesli 20 dkg eidamu – učí se rychle) a neděli jsem si užila se SVP na Dívčích hradech.
Kluci s klukama a holky s holkama
28.11.2009
Vrchní Magmabonka se ujala role organizátorky a svolala SVP na Dívčí hrady. Klobouk dolů, podařilo se jí zajistit reprezentativní účast – 12 chlupatých s doprovodem. A já bych na tomto místě chtěla na náš doprovod apelovat – pořiďte si někdo taky psa kluka! Hodila jsem řeč s Azikem a chlapská společnost by mu bodla. Má už prý dost řečí o hárání, faleškách a krémech proti vráskám a rád by víc procházek, jako byla ta dnešní – s Teem a Arnym.
A pak že běžci nemají rádi pejskaře
22.11.2009
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se dneska SVP vypravila na Dívčí hrady. Během tří a půl hodinové procházky jsme potkali jen tři pointry, dva kokršpaněly a jednu rr holku, co měla toho času hlavu v odpadkovém koši. Nebylo vidět na krok, a tak jsme spolu museli komunikovat přes prostředníky. Jako nejúčinnější se ukázalo využití běžců.
Jako doma
17.11.2009
SVP si vyjela na hory. Místo bylo jednohlasně a s nadšením odsouhlaseno – Svoboda nad Úpou. Vztah k této lokalitě se u každého z nás skokově prohlubuje. Nejrychleji se nadchla Kira, ta tam hned napoprvé chtěla zůstat nastálo. Tetka Konoušová už od druhého výjezdního zasedání spí v pokoji (zasvěcení ví, co za projev důvěry to je!) a já? Já jsem tam už úplně jako doma. K sousedům vcházím bez zaklepání a bez skrupulí sedám na sedačku (i do postele jsem vlezla) a čekám na morkovou kost.
Psychoterapie
07.11.2009
Fanča je zraněná a popravdě řečeno, trochu to prožívá. Původně třímilimetrová ranka na polštářku se jí vepsala do mozku jako „půl nohy pryč“, a tak bylo potřeba ji trochu rozveselit. Přeci jen je tu listopad a všichni jsme se báli, aby se Fančina – zatím jen sebelítostivá – nálada nezměnila ve skutečnou podzimní depresi. A povedlo se! Jako canisterapeutka jsem se osvědčila, navíc mé dílo bylo korunováno plnou taškou laskomin, které Fanče přivezla panička z výstavy.
Když ji miluješ, není co řešit
01.11.2009
Z dnešního coursingu jsem si odnesla dvě zásadní zjištění. 1) Proč kupovat naviják, když stačí na start postavit Evu? Vrchní Magmabonka namotává špulku takovou rychlostí, že ani zběhlé coursingové závodnice střapec nedohoní. 2) SVP má pořád dobrou náladu, a to i ve chvíli, kdy ostatní propadají beznaději. Čím to je? Prostě nás to spolu baví a ani k tomu nepotřebujeme dokonalou techniku.
Výběr z hroznů II aneb Honey by IT
27.10.2009
My ze SVP si už dávno myslíme, že by naše dvorní fotografka měla mít svou uměleckou fotogalerii. Výkonnost na to má. Jenže je taky přehnaně skromná (nebo čeká, až zahřmí), čímž mi trochu přidělala práci. Dost dlouho jsem čekala na aktualizaci typu „Honey a její nej v naší galerii“, až mi došla trpělivost a vykradla jsem si Fančin web sama. Strávila jsem nad ním několik hodin, ale pravdou je, že nelituju. Zpětně jsem si totiž uvědomila, kolik srandy jsem s Fančou a vlastně celou SVP už zažila. Tohle sdružení se nám fakt povedlo. Stejně jako ty fotky.
V Praze je blaze
17.10.2009
Ale jinak taky hnusně. SVP se pro tento víkend znovu rozdělila: teplomilci strávili sobotu v hale na brněnském výstavišti, my otužilé (já a Fanča) jsme si daly spicha na Dívčích hradech a nezařaditelné Qwandoyky zase spaly na vavřínech. A jak to dopadlo? Na všech frontách výborně!
Fabrika na zážitky
11.10.2009
V poslední době frčí zážitková turistika. Adrenalinu chtiví se potápějí se žraloky, lezou ke lvům do klece, padají volným pádem, a to všechno za nemalé peníze. Já mám vlastní továrnu na zážitky, která pro mě produkuje atrakce úplně zadarmo. Jmenuje se Fanča a naposledy mi přímo před čumák podstrčila srnku. To vám byl zážitek! Jenže mi během úvodního školení zapomněla říct, co já s tím. Rozeběhla jsem se, to jo, ale na jinou stranu.
DÍKY, že jsem tam nemusela
10.10.2009
Kam? Na Světovou výstavu psů do Bratislavy. Ovšem páníčci jakožto správní kynologové tam chybět nemohli. I když první dvě hodiny na výstavišti si říkali, že klidně mohli… Ale pak si to prý celkem sedlo. Jen se nemohou shodnout, zda za to může jakýsi slovinský hoch, SVP, Tusani klan nebo fakt, že tam fakt byli pěkní psi.
Na návštěvě u Sidonie aneb Rouhat se nemá
29.09.2009
Tak dlouho jsem vykřikovala, že s chlapama končím, až mě někdo vyslyšel a naordinoval mi třítýdenní utrum. Radost z toho nemám, ale co se dá dělat. Nejradši bych se teď ponořila do své melancholické nálady a koukala na romantické filmy, ale ti druzí u nás doma to vidí trochu jinak. Naplánovali mi přehršel fyzické aktivity spojené s historickou osvětou. To vše v ryze dívčích kolektivech.
Vítací typ
27.09.2009
Jsem jednoznačně vítací typ. Ovšem aby bylo vítání, musí být napřed loučení. Nejdřív jsem se teda loučila s létem, abych mohla na hvězdárně v Ondřejově přivítat podzim, a potom jsem vypravila Fanču do Chorvatska, abych ji mohla dneska se vší parádou přivítat na rodné hroudě. A průběžně jsem pózovala pro jednu prestižní fotogalerii.
Ti, co letos nenašetřili na moře
19.09.2009
A ti, co si nemyslí, že sůl je nad zlato. A ti, co jim stačí vidět semifinále Davis Cupu v televizi. A ti, co nehledají po Evropě své budoucí čtyřnohé příbuzné, i ti, co nepotřebují zkoušet, zda 22 stupňů a déšť vypadá všude stejně, tak ti všichni se dnes sešli na Dívčích hradech. Ale taky v Horoměřicích…
S chlapama končím!
13.09.2009
Sem tam si přečtu holčičí časopis a na každé druhé stránce se píše, že kamarádství mezi holkou a klukem nemůže fungovat. Pchá, říkala jsem si, taková blbost! Jenže ono na tom něco bude. Dneska jsem se zkusila kamarádit s jedním týpkem z Horoměřic, on si to vyložil po svém a já pak měla co dělat, abych zdrhla před jeho vášnivou náklonností. Asi Ital…
RRok se s rokem sešel
06.09.2009
Když mě ráno vzbudili s tím, že jedeme na klubovku ridgebacků, koukala jsem na ně s otevřenou tlamou. Copak už je to rok, co jsem paní Tiché snědla housku s taveňákem? Je. A tak jsme se znovu sešli na Orlíku. Téměř celá SVP i spousta členů Tusani klanu včetně babičky Moniky. Přijela i paní Tichá. Jen obědvat šla raději do auta.
Ivě sluší červená
05.09.2009
Boba chtiví členové SVP odjeli na výstavu a my zbylí jsme si dali dostaveníčko u holek Tichých v Horoměřicích. Iva přišla na místo srazu v krásné červené čepičce a mě hned napadlo, jak moc jí červená sluší! Chvilku jsem se jí snažila vysvětlit, že by si její outfit zasloužil ještě nějaký epesní rudý doplněk, ale Iva mě vůbec neposlouchala. A tak jsem se o to postarala.
Hurááá, začíná škola!
01.09.2009
A s ní náš pravidelný ranní rituál – hromadné venčení naší modřanské party. Děti a učitelé se dneska možná probudili se staženým žaludkem, ale pro mě a moje kamarády je první školní den jedním z nejšťastnějších v roce. Všichni se vrátili z prázdnin a rovnou najeli do starých dobrých kolejí. Na louce za školou jsme se 1. září sešli v plném počtu, a jestli nějak vypadá psí štěstí, pak přesně takhle.
Řízky, uši a rock´n´roll
31.08.2009
Přehlídky psů mě nijak extra neberou. Pokud by ale všechny vypadaly tak, jako ta včerejší mladoboleslavská, možná bych je i vzala na milost. Výstavní sobota začala parádní procházkou v zámeckém parku v Dolních Počernicích, pokračovala uchem od tety Lady, krabicí řízků od vrchní Magmabonky a skončila kolosálním úspěchem členů SVP, kteří to ostatním natřeli tak, že jim zbytek rr světa dneska určitě nemůže přijít na jméno.