Velikonoce
O Velikonocích jsme zahájily coursingovou sezonu. Ano, i já – Honey, střapcová ignorantka. Dost tomu asi napomohl fakt, že jsme na běhačku pozvaly bráchu Coopera, který by pro kus nastříhané igelitky prodal duši. Asi jsem chtěla dokázat, že jsme z jednoho hnízda. Možná jsem ale jen chtěla kousnout Moon do zadku. Jenže ta v něm má asi vrtuli, takže konkrétně z toho sešlo…
Na první letošní coursing jsme vyjeli s FanTýmem a Cooperem do Drahobudic. Kromě nás běhali i srdcaři větší duchem než tělem (inu přesvědčte se v galerii u FanTýmu sami, že i čivava a krysařík za to umí vzít jak Usain).
Coopík je profík, umí dotáhnout paničku na start v rekordním čase. FanTým cheerleaders mu fandily, co to šlo – troubily, kvílely, štěkaly a aby bylo čím mávat, urvaly i zbrusu novou síť. To my jsme se koncentrovaly na výkon. Moon běžela první kolo sama. Pěkné to bylo. Jen té motivace bylo v zatáčce do cílové rovinky kapku víc. Ovšem ani neplánovaná cesta ke kompostu nic neubrala z radostného killu. Druhý běh byl u nás tzv. párový. Mě vypustili o pár chvil později, až když mi docvaklo, proč tu vlastně jsem. A já běžela! Za Muňákem. Jak ovšem říká klasik „i cesta může být cíl“. Svůj běh jsem zakončila u stanoviště fotografů, kde jsem se trochu občerstvila. Přesto jsem byla pochválena za excelentní výkon!
Zbytek Velikonoc jsme strávily doma. Přijela za námi i spousta návštěv, mj. i FanTým. Hodně jsme se procházely, hodně jsme jedly a trochu jsme se i povalovaly. Prostě Velikonoce přesně podle našeho gusta. ;-)